Med
je nejznámějším produktem včel. Je to látka, připravená včelami přeměnou sladkých šťáv, které včely sbírají z rostlin. Sladké šťávy sbírají včely z květů (nektar), nebo medovici (produkují ji mšice, puklice). Do sladkých šťáv přidávají včely výměšky z hltanových žláz a uskladňují upravený nektar, nebo medovici v plástech. V těch med dozrává, zhušťuje se a mění svoje chemické vlastnosti.
Medy květové
pocházejí z nektaru rostlin. Nektar obsahuje tři druhy cukrů: hroznový cukr (glukóza), ovocný cukr (fruktóza), řepný cukr (sacharóza). Dále med obsahuje minerální látky, éterické látky, vitamíny, bílkoviny atd.
Pastovaný med
Mezi druhové květové medy patří: řepkový, slunečnicový, malinový, z ovocných stromů, ostropestřecový, pohankový, svazenkový atd.. Květové medy je výhodné pastovat. Vznikne tak velmi lahodný pastovaný med. Pastovaný med vzniká řízenou krystalizací. Krystalizace medu je přirozený jev, který je důkazem pravosti medu. Pokud med zkrystalizuje je velice obtížné jej namazat na chleba, popřípadě nabrat na lžíci. Zkrystalizovaný med pak musíme rozehřívat a uvést jej do tekutého stavu. Teplota rozpouštěcího média (většinou vody) nesmí přesáhnout 50 °C. Pokud tuto teplotu překročíme, dojde k nenávratnému zničení cenných látek obsažených v medu. I když teplotu nepřekročíme, stejně ztrácí část cenných látek svoje účinky. Proto využíváme řízené krystalizace, kdy je vytočený med míchán asi 3 dny po vytočení speciální nerezovou vrtulí. Míchání se provádí přibližně 5 minut 4x denně. Dojde tak k rozmělnění vznikajících krystalů na malinké krystalky, které mezi sebou udržují jen slabé vazby. Med tak dostává pastovou konzistence, kterou si udržuje po celou dobu své životnosti. Lze ho krásně nabírat a natírat. Jeho chuť získá na lahodnosti. Všechny cenné látky jsou v pastovaném medu ve stejné kvalitě jako v právě vytočeném medu.
Medy medovicové (lidově označované jako lesní)
vznikají ze sladké šťávy (medovice), kterou vylučují na listech nebo jehličí stromů mšice (rozeznáváme medovici ze smrků, jedlí, lip,dubů atd.), včely tuto medovici sbírají a přinášejí do úlu. Oproti květovým medům obsahují medy medovicové více minerálních látek (popelovin, dextriny) a zvýšené množství sacharózy, popřípadě melecitózy a minimální množství bílkovin. Ostatní látky jsou v přibližně stejném množství jako v květových medech.
Pyl
Ano i pyl se využívá ve výživě lidí. Pyl je v lidské výživě doporučovaný všude tam, kde je potřeba rychlého zotavení organismu. Vhodný je po dlouhodobé nemoci, operacích, po mozkových cévních příhodách, nebo léčby stavu vyčerpanosti. Nejvhodnější je jeho podávání společně s medem, tento produkt je obsažen v našem sortimentu. Doporučená dávka čistého pylu je pro dospělého člověka asi 30 g, to je jedna a půl kávové lžičky. Pyl jako doplněk stravy je velice vhodný pro sportovce. Rozhodně by se pyl neměl užívat pokud jste na něj alergičtí, nedoporučuje se rovněž u nádorových onemocnění (zhoubných i nezhoubných).
Mateří kašička
Jde o výhradně včelí produkt, který pochází z hltanových žláz včel. Včely jej používají ke krmení včelích larev. Rozborem mateří kašičky bylo zjištěno, že obsahuje asi 20 aminokyselin, z nichž některé patří k esenciálním aminokyselinám, které lidské tělo nedokáže synteticky vyrobit, ale potřebuje je pro růst a obnovu tkání. Mateří kašička dále obsahuje velké množství vitamínů C a většinu vitaminů B-komplexu. Obsahuje rovněž minerální látky jako: draslík, železo, sodík a stopy chromu. V součastné době jde o velice populární včelí produkt, který se používá i v kosmetickém průmyslu. U starších lidí prý pomáhá snižovat vysoký krevní tlak a zmírňuje kornatění tepen. Předpokládá se, že také prospívá vlasům a pleti, léčí pupínky, akné a těhotenské proužky.Mateří kašička se dostane ve formě čiré nažloutlé tekutiny, která se musí skladovat v ledničce. Někomu nevyhovuje její kyselá chuť a proto se více používá jako směs medu a mateří kašičky. Mateří kašičku dodáváme v nativním stavu, popřípadě jako směs medu s mateří kašičkou. Vzhledem k tomu, že mateří kašička obsahuje látky podobné ženským hormonům, není tedy vhodná pro těhotné ženy.
Propolis
Propolis je silně antibakteriální látka, kterou včela sbírá na pupenech stromů. Na stromech chrání propolis pupen před bakteriemi a vnějšími škodlivými vlivy. Včely propolis nosí do úlu a v tenkých vrstvách jimi potahují stěny úlů, rámečky atd.. Brání se tím proti bakteriím a udržují si tak vnitřní prostor úlů sterilní. Propolis se využívá k léčení kuřích ok, otlaků, vyrážek a hlubokých prasklin na patách. Dále se uvádí, že pomáhá zahojit jizvy. Nejčastěji se používá jako propolisová tinktura. Tu si můžeme vyrobit i sami doma. Několik gramů surového propolisu rozpustíme v padesáti mililitrech 40-ti až 60-ti procentního alkoholu. Touto tinkturou potíráme asi 2x denně postižená místa. Propolis dodáváme v surovém stavu.
